Greetings from America

ZDRAVÍM VŠECHNY Z AMERIKY :)) !!

Konečně mám chvilku, abych oficiálně napsala první článek z USA :)) Po pravdě, ani nevím, kde mám začít, stalo se toho tolik. Takže hezky pěkně popořadě. 

Poslední noc doma, loučení s rodinou, let, Aduš a Marťa, školení, New York

Je to neuvěřitelné, ale už je to 12 dní, co jsem naposledy byla v ČR, doma, viděla svoji rodinu a spala naposledy ve své posteli. Člověk si to kvůli stresu a nervozitě ani všechno neuvědomí, když opouští byt, ale snažila jsem se moc neohlížet, protože vidět tam naší Baruš, jak si jde lehnout do jejího pelíšku č. 3, aby byla připravená k útoku, až se vrátíme zpátky domů a vědět, že jí rok/dva neuvidím mi naprosto trhalo srdce. Loučení na letišti bylo jak se dalo očekávat šílené, nechci se o tom moc rozepisovat, kdo mě zná, určitě ví, že to pro mě nebylo nic lehkého, ale překvapivě jsem to zvládla. Byla jsem úplně vyřízená, chtělo se mi hrozně brečet, ale odcházela jsem s úsměvem na tváři, protože jsem věděla/vím, že mi doma fandí, jsou na mě pyšný a já mám skvělou rodinu, domov, kam se můžu vždy vrátit a kde na mě budou vždy čekat s otevřenou náručí, ať se mi ve světe povede jakkoliv. Mít tohle je velký dar, kterého si nikdy nepřestanu vážit.

První let nás čekal do Polska, vše bylo v pohodě, ale upřímně jsem byla mírně vyděšená, když jsem viděla to mini letadlo, ještě jsem s takhle malým neletěla. V Polsku nás čekat druhý let, směr New York :)) Tenhle let už byl o trošku komplikovanější, teda, o trošku, o hodně :D Letět 9 hodin opravdu není žádný med. Už po 3 hodinách jsem nevěděla, kam si strčit nohy a jak si sednout. A když už jsme u toho letu do NYC, rada pro všechny au-pair, které teprve tento let čeká, teplé ponožky a mikči sebou, ta klimatizace je zabiják, byla tam šílená zima ! Po úmorném letu, když jsme konečně byli nad New Yorkem jsem nevěřila vlastním očím, ten pocit se nedá popsat, kdo to nezažil, nepochopí. Je to nádhera, vědět, že jste to zvládli, že jste tu a za chvilku přistanete na americké půdě :)) Na letišti nás s cedulkou Au-Pair in America čekala paní, která nám zavolala odvoz a odškrtla si nás ze seznamu, že jsme všechny :))

V hotelu na pokoji jsme byla jen s jednou holčinou, Brazilkou a samotné školení ? Možná bych si ho užila víc, kdybych nebyla tak unavená a vyřízená, vůbec jsme neměli čas na odpočinek, osobní volno každé dvě hodiny 15 minut a každé ráno brzo budíček a opět školení. Takže celé školení bylo opravdu zápřah, ale na co nikdy v mém životě nezapomenu, byl výlet do centra New Yorku. Všem budoucím au-pairkám ho naprosto doporučuji. New York je překrásný, jedinečný, úplně jiný než jakékoliv město a celkově dech beroucí, s naprostým klidem můžu říct, že večer v NYC patří mezi mé nejlepší a nejsilnější zážitky v životě :)) Ve čtvrtek nás čekal všechny odlet, což také znamenalo další loučení s Aduš, Marti a Karen :(( Neloučílo se nám snadno, ale už plánujeme výlet po USA na prosinec, neuvěřitelně moc se těším, doufám, že nám to klapne.

Můj let byl opožděn kvůli počasí, ten den v NYC pršelo a to dost, takže jsem strávila na letišti záživných 5 hodin, ale můžu být ráda, že můj let nebyl zrušen ! Když jsem po 5 hodinách čekání konečně usedla do letadla, takový stav jsem ještě nezažila. Vyčerpaná, bez energie, unavená, vyřízená, naprosto k.o. Už jsem chtěla být na Floridě a mít to za sebou. Do Tampy jsem letěla 3 hodiny. Na letišti mě čekala HM (host mom) a HD (host dad) pak pro nás přijel.

Musím zaklepat, že jak HM tak HD jsou zatím úplně v pohodě, nějak extra se nepřetvařují a berou mě spíš jako kamarádku, tak ještě by ne, když jsou starší jen o 8 let :)) A děti ? Věděla jsem, že to bude zápřah, ale že až takový, to jsem fakt netušila. Jsou to opravdu ještě mimískové, ale mám za sebou první pracovní týden, kdy jsem s nimi byla úplně sama od pondělí do pátku a vše v pohodě. Bydlíme na krásném místě, je to soukromý rezort, kam se nikdo cizí z venku nedostane. Jsou tu bazény, přístav, parky, hřiště pro děti, posilovna, restaurace, vše, na co si člověk vzpomene. Barák kde bydlíme je skvělý, máme tu i výtah, docela mě to překvapilo, koho by také ne. Všichni se tu znají, trošku mi to tu připadá jak v Zoufalích manželkách, vlastně úplně dokonalá kopie.

Už jsem stihla i nákupy, byla jsem na nich včera - ve čtvrtek. Opravdu jsem si to užila, strávila jsem v místním nákupním centru asi 4 hodiny, nějak extra jsem nic nenakupovala, překvapivě, ale užívala jsem si ten klid, že jsem bez dětí, kafe ve Starbucksu atd.. Hrozně jsem to potřebovala :))

Teď mám před sebou volný víkend, v neděli přijde moje koordinátorka, aby mi pomohla s výběrem školy a v pondělí letím já a HM s dětmi do Minnesoty na týden za její sestrou, tak jsem na to zvědavá.

Zatím tedy vše klape, doufám, že to tak i zůstane :))

Mějte se krásně a co nejdřív zase přidám článek :))

Natálie, xxx