Good bye London

ahoj :) Jmenuji se Natálie a vítám na svém blogu ! Tento blog a všechny příspěvky bych s velkou radostí věnovala své rodině, přátelům, všem, kteří si také hodlají splnit svůj sen, pobalit si věci, sebrat odvahu a vydat se vstříc novému dobrodružství, snům a zážitkům, které "Au-pair life" a život v zahraničí nabízí.

A jak to vše začalo ?

Po maturitě na střední hotelové škole v Plzni, jsem si i já musela položit otázku, jakým směrem se vydat. Odpověď byla vskutku jasná, odjezd do Londýna ! Získat zkušenosti, naučit se anglický jazyk, poznat nové lidi, překrásné město a hlavně se postavit na své vlastní nohy. Splnila jsem si svůj sen ! Nelituji dne, ani minuty, kterou jsem v Londýně strávila. Na internetové stránce http://www.aupair-world.net/ jsem si vytvořila svůj Au-pair profil, doplnila všechny potřebné informace o mě a začala hledala rodinu. Nebyla jsem zaregistrovaná v jakékoliv agentuře, nikomu neplatila žádný poplatek a vše jsem si zařizovala sama. Přiznávám, je to risk, ale rodina si vždy vyžádá skype, takže máte tu možnost s nimi mluvit, vidět je na web kameře a kontaktovat jejich bývalou Au-pair. Chce to trpělivost, ale ta jak je známo přináší růže a také přinesla :) Po měsíci a půl se mi ozvala rodina, která o mě projevila zájem, rodina, které jsem a vždy budu vděčná, za všechno. S HM (host mum - hostitelskou maminkou), jsem si vyměnila pár e-mailů, proběhl i pohovor na skypu a ještě ten večer jsem se rozhodla, že ano, že odjedu vstříc novým zážitkům a úplně do jiného světa, který byl pro mě doposud velkou neznámou. Samozřejmě nesmím opomenout to, že nebýt mé úžasné vlastní rodiny asi bych zůstala u pouhých snů a představ a o skutečnosti bych si vážně mohla jen nechat zdát. Zpět k rodině z Londýna. HF (host family - hostitelská rodina) měla dvě děti, Emmu - 5 let a Olivera - 3 roky. Děti jsem si zamilovala na první pohled, dvě krásné děti, o které jsem se starala 1 rok a 4 měsíce. Měla jsem opravdu velké štěstí, že jsem potkala tak úžasnou rodinu, která se ke mě chovala vždy s úctou, láskou a brala mě jako člena rodiny. Každé Au-pair bych přála, aby měla takové štěstí na HF, jaké jsem měla já. Práce Au-pair není procházka růžovým sadem, děti mají dobré, ale také ty špatné dny. Musíte s tím počítat, je třeba, aby jste se naučili velké pokoře. Únava, stres, to vše k Au-pair životu patří, ale ty zážitky vám pak vše vynahradí. Je to opravdu škola života ! V Londýně jsem nechala kus sebe, tohle místo vás změní, i když jsem ho opouštěla s pláčem a plná emocí tak jsem si naprosto jistá, že Londýn se pro mě stal speciálním místem, kam se vždy moc ráda vrátím, kde jsem potkala spoustu výjimečných lidí, kde mám skvělé kamarády a zlatou HF, kterou vždy moc ráda uvidím. Stýská se mi, chybí mi moje oblíbená místa v Londýně, jako je Camden, procházky po Oxford street a okolí Westminsteru, chvíle s Emmou a Olliem, večírky v Soho, nákupy, moje kamarádky z Londýna, kafe a carrot cake ze Starbucksu a Pretu, krásný Notting Hill a Ealing Broadway, kde jsem bydlela :) Měla jsem i dny, kdy jsem váhala, jestli zůstat, nebo nezůstat, ale rozhodla jsem se, že ne. Do Londýna se můžu vždy vrátit.

A co teď ? :)